Za trochu srandy šla bych světa kraj. Šla s hlavou děravou a šlápla bych na kosa. Šla v lednu a teklo by mi z nosa. Nebo tak něco.

...den, jako každý osmý

23. července 2010 v 23:21 | Š-kíps |  Část první - Nulová inteligence
12. května 2009 v 18:12

"Ach né! Safriš, krucipísek…zase vstávat…zase nestíhám!!" lamentuje dívka v duchu. Podívajíc se na hodiny znovu lamentuje: "U všech hlupáků…teprve šest! Který troubelín mě vzbudil!" Koukla na postel svého sourozence. Vesele si chrupká s peřinkou až k uším. Nemohl to být on. Určitě ne. Nestihl by si tak rychle lehnout a dělat, že spí.
Dívka zase nepřišla na to, která zlomyslná bytost ji probudila. Ale dnes se tím už nebude zabývat. Znovu si lehla.
Klídek, pohoda, žádný spěch, ještě půl hodiny do kvapného vstávání. Pomalu zavírala očka, přicházela do světa snů a představ…


…viděla krásný strom a vedle něj lavičku a vedle další krásný strom a vedle…a vedle krásný stříbrný, zlatou nití prošívaný, hedvábím vyleštěný kopačák. Byl tak krásný. Ani koupnout do něj nechtěla. Ale napadlo ji, že by si mohla spočítat kolik kůže spotřebovali na výrobu…ale zapomněla na onen jednoduchý vzorec. Nedává ve škole pozor. Pak ji napadlo, že by si mohla spočítat polohovou energii kulatého tělesa vůči zemi, tak jak to vždycky dělávali ve škole. Když tu najednou zpoza stromu vylezla paní profesorka fyziky. "Ty dítě nevděčné! Ty uličníku! Ty budižkničemu! Ty odpadku lidstva! Ty nevzdělanče! Ty bezmozká osobo! Cos' to řekla? Zopakuj to a já ti zopakuji školní řád! Dítě, jenž vypustí z úst nesmysl nekonečného rozměru, bude ukamenováno!!!" Z okolí pak vystupovali známí profesoři. "Ale fuj!" řekla paní profesorka chemie. A pak i pan profesor dějepisu přistoupil blíž a podíval se zdrceně dívce do očí a řekl: "Tak to jsem nevěděl…nemyslel jsem si, že jste tak…já se domníval, že jste defakto chytrá dívka, ale…" Pak se přiblížila jiná osoba a ta řekla: "Kdyby to bylo z mého oboru…hmm…dal bych ti 100 dřepů a 50 kliků…"
Všechny postavy se přibližovaly k dívce, tlačily ji ke zdi a třímaly v ruce povětšinou ostrý kámen…jen jeden z učítelů držel svůj černý zápisníček…



"Á Á Á Á Á Á Á Á Á!" vykřikla dívka do řinčivého zvuku budíku. Vstávat! Vstávat! Rozcvička! Raz dva, raz dva…dívka nedbala na svou fyzičku a promenádovala se okolo kolonád a kolonádovala se okolo promenád…až došla do koupelny.


Malá, bledá, tváři divé

pod košilkou osoba;

o beďárech, hnáty křivé,

hlas - dívence podoba!



Pak jí to došlo. To je ona! A myslila si, že to jest nějaká zrůda. No…poprvé myslila správně. Po nějaké době se rozhodla odejít do školy. Nasedla do autobusu, který jel kolem. Co na tom, že neví, co je to zač. Doufala, že ji to někam zaveze. A tak se stalo. Dojelo to až k budově kam chodí druhým rokem. Ale navštěvovat tuto instituci má za povinnost už devět let! Devět let ji nutí teta Terka chodit do školy. Ale dnes se tím nebude zabývat. Proč také. Když jí to nevadilo tak dlouho.


První hodina. "Tužku, papír, jedem!" zvolal pan profesor zeměpisu. Děti ve třídě se divily, koukaly po sobě a naznačovaly pěsti na jednu dívenku, která tvrdila, že se z ničeho nepíše. Chyba se vloudila. Nesmyslná otázka č. 1 vystřídala nesmyslná otázka č. 2. A pak ještě dvě. Och, jak nesmyslné!! Dívka nerozuměla ani jedné položce…a pak: "Odložit tužky a na kraj!" vypískl pan profesor. A najednou zvonilo. Dívka loudavým krokem opouštěla učebnu a stejnou rychlostí vešla do další. A pak se rozpomněla. Vždyť budou psát písemku!! Ale teď už nic nenatlačí do té své makovice. Leda tak další pastelku.
Pan profesor dějepisu zde byl dříve než jeho mapa. Zapsal do třídní knihy a slavnostně prohlásil, aby si vytáhli papír. Pak pověřil dívku i její spolusedící, aby rozdaly zadání. Až potom, co usedly zpět, mohla třída psát. Dívka si nejprve přečetla všechny otázky, pak položila zadání na lavici a vzdychla. Podívala se do stropu a řekla si pro sebe: "Proč?!" … pak se rozhodla, že tedy něco napíše, ač nic neumí. Ale co to? Žádný papírek na lavici! Že by se zrušila písemka?? To by ji zachránilo! Třeba by nepropadla! … Ale ne. Všichni ostatní vrývali různé znaky na papíry a horlivě přemýšleli. Musí najít to zadání! Ale kde jen může být?? Hledala na lavici, pod lavicí, za lavicí…Co když ho vdechla?


Vdechla dívka zadání? Anebo je skryto pod papírem? Čtěte dál!


Pro jistotu se koukla pod list papíru, který měla přichystaný. Tady nebyl. "Táák…ještě minutku…" sdělil pan profesor třídě… Tak kde je!! A pak ho zahlédla u tabule. Jak se tam dostal?…asi jak si tak zavzdychala…ach ne…trouba jedna!.. Možná, že něco stihne napsat. Nejdříve musí získat to zadání. Nenápadně vystrčila nožku a snažila se jí dosáhnout na ten papírek. Litovala, že si nekoupila ten malý domácí skřipec, teď by se hodil…Tak se tedy sklonila víc a pak na něj dosáhla. Má ho! Zamávala šťastně lístkem a hned na to jí ho vyrval z ruky chlapec. "Co to děláš?" zeptala se nechápavě dívka. "Sbírám zadání, VOE!" odvětil chlapec. Zakroutila hlavou nad jeho neslušností…a pak jí to došlo! Už nestačí nic napsat. 5!


Další hodiny uplynuly jako voda, utekly jak zloději z banky, vyprchaly jako nový osvěžovač vzduchu…A pak najednou přišla fyzika! Dívenka se šla zeptat ještě s jednou dívenkou paní profesorky, zda-li píšou písemku, když jich mají dnes tolik. Paní profesorka řekla: "Ne." Oběma dívkám se ulevilo. "Holky…až na záchodě…" řekla jiná paní učitelka.
Šťastně odkvačily do třídy a rozhlásily, že se psáti nebude. Ale pak, když už zazvonilo na hodinu, skončilo veselí ze vteřinky na vteřinku. Paní profesorka přišla a také zapsala do třídní knihy. Začala vykládat o polovodičích typu N a polovodičích typu P a blá blá blá blá blá… "Tak dobře! Vytáhněte si papíry…když nedáváte pozor…" řekla paní profesorka najednou. Dívka se zeptala spolusedící: "Hele, co je? Já nedávala pozor…my jako píšem?" Ještěže to neslyšela paní učitelka. Určitě by ji trefil šlak, kdyby zjistila, že ani tato hodná dívka nedává pozor…Napsala cosi a odevzdala papír. Třeba se paní profesorka večer pobaví.

Tato povídka je založena na pravdivé události, ale z větší části je smyšlená.

(Věnováno K.J.Erbenovi)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama