Za trochu srandy šla bych světa kraj. Šla s hlavou děravou a šlápla bych na kosa. Šla v lednu a teklo by mi z nosa. Nebo tak něco.

Kterak dívka stonala

23. července 2010 v 23:24 | Š-kíps |  Část první - Nulová inteligence
14. září 2009 v 9:35

Krásné ráno. Dokonale stvořeno pro nějaký ten piknik, či výlet do nedalekého lesíku. Dívka už už vybírala jaké turistické kalhoty si obléct, když tu najendou z čista jasna si vzpomněla, že se musí učit. Hned na to se uklidnila, že je teprve sobota... Copak, že se musí učit? Zeměpis...a fyziku...a dějepis! A biologii!!! U všech hlupáků! Tohle nemůže stihnout! To dřív přiletí i Hellyova kometa!!!
Tak co teď? Musí se do toho urychleně pustit...ale nejdřív...si musí dát snídani. Kdo to kdy viděl, aby člověk studoval bez nějakého toho žvance v břiše...ale hned potom....si dá čajíček. Přeci to musí něčím zapít! A pak se do toho dá...do další buchty od babičky.
Tak tedy až teď usedla ke stolu a začla vytahovat sešity a učebnice z tašky a skládala je na stolek, na pohovku, na zem...kam se jen vešlo. Byla přímo zavalena tím množstvím knih.
"Hepčí!...Hepčí!" a potom ještě silněji "HEPČÍ!!!!!!!!!!"
Než byste řekli "u všech hlupáků" už spotřebovala první balíček kapesníčku, potom ten druhý...a hle, z dívenky je marod.
Ale připravovat se do školy nepřestala. To je přece jenom rýma...a trochu škrábání v krku. To dívku nzastaví! Do školy půjde a basta!
Už ji celá ta Afrika přecházela přes hlavu. Jak má vědět co je to "vádí"? A kde leží Džibutsko? A tu tatínek pravil svým mohutným hlasem dívce: "Změř si teplotu!"
A tak dívka šla. Sedla si před okno, tam kde mají ten venkovní teploměr a začla na něj foukat a dýchat a prskat a křičet a kdo ví co by ještě udělala, kdyby ji to tatínek nezatrhl. Vrazil jí...do ruky teploměr pro lidi a usadil ji na židli. Dívka celá nedočková, ani ten krám nezapípal, jak to má ostatně ve zvyku, vytáhla ho a kouká, jako kdyby přiletěla z Dürnkrutt. 38,54 °C!!! U všech marodů, vždyť to je skoro horečka! "Honem do postele!" rozkázal tatínek. Tak tedy dívka šla. Ale ještě nejdřív se šla umýt a trochu učesat, podívat se na tři pohádky a až potom si lehla. Ale za chvilku ji to přestalo bavit a tak se jen tak opřela o čelo postele a přemýšlela a bylo jí líto, že nepůjde do školy...NE! Nebylo jí to líto, byla ráda, protože by jistě dostala špatné známky a teď má alespoň trochu šanci to dohnat.
Ale jak známe dívku, zajisté se toho nedočkáme.


Tato krátká povídka-nepovídka bez děje je vlastně celá pravdivá, až na pár vymyslů. Ale bez nich by to nebyla prostě povídka jak se patří.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama