Za trochu srandy šla bych světa kraj. Šla s hlavou děravou a šlápla bych na kosa. Šla v lednu a teklo by mi z nosa. Nebo tak něco.

Březen 2011

(ne)Možný příběh

7. března 2011 v 22:24 | Š-kíps |  Dásně
(ne)Možný příběh

Jednou večer
pod lampami,
v husté mlze
s postavami.

Se dvěma tak
blízko sebe,
oběma srdce
rychle tepe.

Spousta času
do rozloučení,
na věky věků
odloučení.

Ještě jeden
měsíc zbývá
a pak odejde.
Tak to bývá.

Dlouhé vedení
oni měli oba.
Pak náhle zřeli!
Ach, ta doba!

A až teď,
napadlo je:
"Vždy buď,
lásko, moje!"

Jeden druhého
dobře zná.
Druhý prvního
v srdci má.

A tak spolu
žili měsíc.
Po měsíci
chtěli i víc.

Ale času už
mnoho není.
Den předposlední
se v poslední mění.

Jejich dotyky
budou poslední
v té chvíli,
kdy se rozední.

Pak všemu
bude konec.
V prázdnu
srdci chodec.

Rosa již
v trávě,
slunce vyšlo
právě.

Je to tady,
nadešel čas.
On aspoň vezme si
na památku vlas.

"Musíš?"
"Musím."
"Napíšeš?"
"Zkusím."¨

Ještě neví,
ale tuší.
Při myšlence
srdce buší.

I v nadějích
tolik let,
že spatřili se
naposled.

Jak jsem seděla pod stromem

4. března 2011 v 13:42 | Š-kíps |  Dásně
Jak jsem seděla pod stromem
.
Seděla jsem pod stromem,
pod tím stromem za domem,
a v myšlenkách se topila.
Radši bych se opila!
Všechno hodila za hlavu,
vydala se na Moravu,
tam, kde mají plné sklepy.
Střízlivost mi pak jednu vlepí.