Za trochu srandy šla bych světa kraj. Šla s hlavou děravou a šlápla bych na kosa. Šla v lednu a teklo by mi z nosa. Nebo tak něco.

Červenec 2015

Blog slaví dvacetinu století!

23. července 2015 v 13:22 | Š-kíps |  Hlouposti
Ach ano, je to neuvěřitelné.

Přesně před pěti lety ve 13:22 světlo světa spatřil (nebo spíše světlo z monitoru mohla zachytit naše sítnice) první článek blogu she-keeps. Byla to povídka z první části Příběhu dívky - Nulová inteligence. Datum výroby je však ještě starší, publikována byla na jiném blogu.

Je to, jako by to bylo včera. Nevybavuji si to úplně stejně.

Uctěme tedy památku minutou naprosto nezřízené zábavy, chechtání se, dušení se vlastními slzami a slinami od samé radosti a poté přečtením toho nejhoršího, co tento blog za jeho existence potkalo.

Prosím, omluvte chyby v textech, v dobách minulých jsem povědomí o české gramatice měla minimální. Postupně je opravuji.

Nicméně, jak jsem již naznačila, má celková působnost na blogu.cz je bohužel o necelé dva roky delší. Tuto část ovšem můžeme pominout, poněvadž se nejednalo o můj osobní, sobecký, individualistický blog, nýbrž o skvostné seskupení dvou potrhlých pubertálních dívek téhož jména a stejné lavice.


Děkuji stalým čtenářům za neochvějnou víru v lepší literární kusy a náhodným kolemjdoucím za návštěvu blogu, která byla delší než průměrná návštěva lednice.

Š-kíps

Dopis, který bych poslala

22. července 2015 v 23:24 | Š-kíps |  Hlouposti
Drahá P.,

píšu ti dopis, který bych poslala, kdybych znala tvé jméno a adresu (nežertuji, mám u sebe poslední...nevím, jak jsem byla schopna napsat nejprve podlesní...známku). Jenže já tvé jméno a adresu neznám, ani město, ve kterém žiješ, školu, do které chodíš, ani krevní skupinu, kterou oplývají tvé buňky. Zkrátka znám jen adresu blogu, na kterém ses nedávno rozloučila.

Chtěla jsem ti povědět, že mám radost z důvodu, proč chceš přestat psát, leč důsledek tohoto rozhodnutí již mě tolik netěší. Teď to zní naprosto hrozně. Tím jsem chtěla říct, že mám ráda tvůj blog, sloh, jakým píšeš, pohled, kterým se díváš na svět. Vždyť je to první blog, který jsem si dala do záložky v prohlížeči. Dříve jsem si adresy pamatovala, nebo spíš zapomínala... A tenhle jsem nechtěla zapomenout. Teď to zní zase moc sentimentálně.

Objevila jsem ho přímo při zrodu a u prvního článku jsem si říkala: "Ty jsi můj člověk." Měla jsem dojem, jako bych tě už znala. Třeba z předešlého života. Prostě něco takového mě poutalo k tobě, k tomu virtuálnímu "Pé tečka". Otazník Petra, Pavla, Patrice, Pateřina, Plára, Partina, Pendula tři tečky dvojtečka začátek závorky. A tohle proto, že vážně nevím, jak se jmenuješ (ale osobně bych tipla Petru).

Vlastně mi došlo při loučení, že bych stála o to poznat tě osobněji. Ale tohle už je na tobě. Mé jméno znáš, sociální sítě jsou dostupné. :-)

Bylo mi potěšením a bylo mi ctí (jak by řekl nejmenovaný člověk). Opatruj se.

K.

#11 Život na 1.lf

21. července 2015 v 15:18 | Š-kíps |  Blbosti

"A kdy tobě začínají prázdniny?"
"Pra-co?"


Největší úspěch bloggerské kariéry

17. července 2015 v 10:54 | Š-kíps |  Hlouposti
Milý deníčku,
úplně jsem se zapomněla svěřit, co se mi stalo v dubnu.

Jdu si takhle na hlavní stranu blogu.cz, protočím na část, kde se publikují články na témata týdne a říkám si: "Kristova noho, kdo mohl vymyslet takové slabomyslné téma?"
Najednou jsem začala mít divný pocit. Jako bych to téma už někde slyšela. Nebo viděla. V nějakém bílém okně pro přidávání komentářů. Komentářů k článku "Navrhni téma".

Ale ne.

TO CHOROMYSLNÉ TÉMA JE ODE MNE.
A ještě se na něm 39 lidí shodlo.

Téma: odkaz
Výběr na téma: odkaz


Popravdě, jak už název článku tvrdí, tohle byl největší úspěch mé bloggerské kariéry. Což je vlastně smutné. Když to tak vezmu obecně - tolik mých literárních děl se válí někde v knihovnách a v e-mailových schránkách bez povšimnutí.

Nebo s povšimnutím?
Jediným uspokojujícím vysvětlením pro mne je to, že se mé počiny vždy zdály porotě příliš pobuřující, nesmyslné, krátké nebo až přííííliš vtipné. Hohoho!!

Cyklopentanoperhydrofenanthren

17. července 2015 v 0:31 | Š-kíps |  Hlouposti
Vůbec mi to nejde a nebaví mě to a nestíhám a chce se mi se vším prásknout a prásknout do bot a klesám na mysli a malomyslním.

Takže taková klasická krizička.

Já nevím, co to se mnou je. Vidím, jak to zase nezvládnu, protože se brambořím v začátku, který pak nakonec ani neumím lépe. Ach jo. Už nechci chodit do té školy. Nevím, proč bych měla, když mi to tak nejde.

Chci domů a k mamince.
Zním jak plačící děcko.
Nebo jako holoubě právě z hnízda vypadlé.
Pojedu dom (napsala jsem pojdu).
Doma jsem i tady, ale už mám tohohle doma dost a chci tamto doma.

Ale předtím si dám pivo.
A tebe uvidím až v září.


Celé moje promluvy jsou tak trochu surrealistické, málo veselé, až morbidní.


"Jen se jdi opíjet a laškovat s chlapci."
Jen domýšlím alternativní příběhy.
Co to zase píšeš, vždyť on nemůže mít šajnu, jaké mám se svou hlavou injoky.

Mám se svou hlavou injoky. To je přesné.

Pardon, tady není nikde tlačítko zpět.
My až se zas někdy potkáme, my budeme úplně jiný lidi.

steran
zdroj: wikipedia.org

Chemicko-biologický postih

11. července 2015 v 9:09 | Š-kíps |  Hlouposti
Ve snech připojuji fosfáty k sacharidům. Je to vysoce (re)akční sen.
A než se probudím, myslím na monocyty.

Čtvrtletí

10. července 2015 v 0:01 | Š-kíps |  Hlouposti
Jakmile začnu psát básně, něco se mnou není v pořádku.
Jakmile začnu psát povídku, už jsem v háji.
Povídky zatím nepíšu.

Je mi prázdně. Tak prázdně, že jsem přispěla na nesmyslnou sbírku a vůbec nad tím nepřemýšlela.
Je mi tak prázdně, že jsem sama od sebe vešla do kostela, abych se podívala i na vnitřnosti historické památky. Prázdně, že jsem měla potřebu jít neznámými uličkami. Že jsem stála v lékárně nad tabletami s Ginkgo Bilobou celou věčnost, než jsem se rozhodla, které firmě budu věřit.

Je mi tak prázdně, že se musím něčím plnit. Abych nezkolabovala jako plíce předčasně narozenému dítěti, když se mu ještě nedotvořil surfaktant, který drží stěny plicních alveolů pěkně od sebe.

Je to přesně čtvrt roku a my to spolu ani neoslavíme. A ty si ani nevzpomeneš. A málo Ginkgo Biloby za to asi nemůže.




"...nebo jsi fakt jen choromyslná?"

8. července 2015 v 22:26 | Š-kíps |  Dásně
Ne
Jen insejn
Ajm Jenisej
Jesenius

4. července

4. července 2015 v 16:47 | Š-kíps |  Hlouposti
Milý deníčku,
dneska jsem opravila stránku na wikipedii v kategorii Biochemie. To jsi nečekal, že? Já taky ne.

Poslední dny

3. července 2015 v 22:05 | Š-kíps |  Dásně
Poslední dny
nám ubíhají
bez kontroly.

Poslední dny
se vídáme jen
kontrolovaně.

Poslední dny
mě nevidíš.

Poslední dny
mi nechybíš.