Za trochu srandy šla bych světa kraj. Šla s hlavou děravou a šlápla bych na kosa. Šla v lednu a teklo by mi z nosa. Nebo tak něco.

Čtvrtletí

10. července 2015 v 0:01 | Š-kíps |  Hlouposti
Jakmile začnu psát básně, něco se mnou není v pořádku.
Jakmile začnu psát povídku, už jsem v háji.
Povídky zatím nepíšu.

Je mi prázdně. Tak prázdně, že jsem přispěla na nesmyslnou sbírku a vůbec nad tím nepřemýšlela.
Je mi tak prázdně, že jsem sama od sebe vešla do kostela, abych se podívala i na vnitřnosti historické památky. Prázdně, že jsem měla potřebu jít neznámými uličkami. Že jsem stála v lékárně nad tabletami s Ginkgo Bilobou celou věčnost, než jsem se rozhodla, které firmě budu věřit.

Je mi tak prázdně, že se musím něčím plnit. Abych nezkolabovala jako plíce předčasně narozenému dítěti, když se mu ještě nedotvořil surfaktant, který drží stěny plicních alveolů pěkně od sebe.

Je to přesně čtvrt roku a my to spolu ani neoslavíme. A ty si ani nevzpomeneš. A málo Ginkgo Biloby za to asi nemůže.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama